Future building construction engineering

Building

Information

Modeling

BIM

Ideové počátky BIM sahají do 60. a 70. let dvacátého století. Za autora konceptu BIM bývá považován Douglas C. Englebart. Předložil vizi architektury ve své práci Augmenting Human Intellect, v níž popisuje tvorbu dokumentace jako zadávání parametrů budovy, které se následně graficky zhmotní na obrazovce. Za praktického tvůrce BIM bývá považován americký profesor Charles M. Eastman a jeho Building Description System z poloviny 70. let. Jednalo se o jeden z prvních projektů na vytvoření databáze schopné dostatečného popisu budovy v detailu umožňujícím návrh a výstavbu.

Nasazování BIM přináší efektivní užívání nových technologií, minimalizaci rizik, lepší rozhodovací procesy, standardizované prostředí spolupráce a efektivnější vynakládání finančních prostředků v průběhu celého životního cyklu stavby.

V BIM je tvořen jeden model z knihovních prvků obsahujících grafická i negrafická data, např. polohu, geometrické a fyzikální vlastnosti, textová uživatelská data atd. Obecně lze říct, že zatímco v CAD projektanti pracují s čarami bez informačních hodnot, s čarami kategorizovanými pomocí uživatelských hladin, tak v BIM pracují projektanti s jednotlivými stavebními prvky rozdělenými do systémových kategorií – např. okna, dveře, stěny apod.

Informační model budovy je zdrojem většiny informací. Změny provedené v modelu se projeví ve všech výkresech a výkazech. V BIM platí pravidlo: Co je vymodelováno, to je možné vykázat.  Rychlá možnost řešení změn je nespornou výhodou práce v BIM. Změny se v projektech budou objevovat vždy, a to ve všech fázích od návrhu až po demolici objektu. Rychlé řešení změn a sledování jejich důsledků vede k možnosti mnohem informovanějšího rozhodnutí, k potenciální úspoře peněz či zrychlení výstavby.

CENTRALIZACE DAT V BIM

IMG_SCHEMA_CENTRALIZACE_DAT.png

BIM a CDE

Technickým srdcem BIM je společné datové prostředí (CDE, z angl. Common Data Environment), které umožňuje všem oprávněným účastníkům stavebního projektu sdílet data a řídit komunikační toky na projektu ve všech fázích životního cyklu. Prostředí CDE slouží jako jediný zdroj a úložiště informací, ve kterém jsou shromažďovány, udržovány a šířeny dokumenty a další data v řízeném procesu. CDE využívají všechny zúčastněné strany stavebního procesu. Při využití CDE jsou operace s dokumenty projektu archivované, dohledatelné a transparentní.

Systém CDE musí splňovat požadavky normy ČSN EN ISO 19650 – Organizace informací o stavbách.

Základní vlastností CDE je, že každý dokument nebo záznam je v rámci CDE uložen jen jednou a všechny změny probíhají formou revizí. Revizí dokumentu nedochází k odstranění původní verze.  Všechny úkony v rámci prostředí CDE jsou zaznamenané a tyto záznamy nelze přepisovat. V rámci CDE je možné pracovat buď s abstraktem dat a jejich vizualizací, nebo s reálným modelem.

KOMUNIKAČNÍ SCHÉMA

STANDARDNÍ PROJEKT vs. VYUŽITÍ SPOLEČNÉHO DATOVÉHO PROSTŘEDÍ (CDE)

IMG_SCHEMA_CDE.png

BIM v zahraničí

BIM se ve světě stává běžným způsobem realizace stavebních projektů od návrhu stavby přes její realizaci až po užívání a provoz. Evropská unie zakotvila možnost použití BIM při zadávání veřejných zakázek v roce 2014 ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek; obdobně se tak stalo v ČR přijetím zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

PŘEHLED SITUACE VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH

IMG_TAB_BIM_VE_SVETE.png

BIM v České republice

Od r. 2012 jsou postupně přejímány technické normy organizací ISO a CEN týkající se metody BIM, ale pro jejich aplikaci je potřeba vypracovat i příklady použití, respektive zpracovat jejich návaznost na stávající normy a praxi. Obecně lze bohužel říct, že BIM v České republice lehce zaostává za zeměmi, kde se BIM již standardně používá a je považován za plnohodnotný nástroj projektování ve stavebnictví. I přesto, že BIM není u nás tolik zavedený, můžeme najít několik projektů, které byly touto metodou zpracovány. V praxi lze v České republice hovořit o částečném využívání BIM při navrhování a provádění staveb. Při provádění staveb se metoda BIM používá pro řízení a organizaci stavby a pro koordinaci profesí.

Vláda České republiky schválila 25. září 2017 Koncepci zavádění metody BIM v ČR. BIM považuje vláda za základní nástroj digitalizace stavebnictví. Klíčovým datem koncepce je datum 1. 7. 2023, kdy bude zavedena povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na projektové a stavební práce financované z veřejných rozpočtů. Limit je stanoven na 137,5 mil. Kč u stavebních prací a na 5,5 mil. Kč u prací projekčních. Součástí koncepce je Plán postupného zavádění BIM ve stavební praxi v letech 2018–2027. Zpracovatelem koncepce je Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor pro zavádění BIM v ČR) ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, respektive Státním fondem dopravní infrastruktury a s Odbornou radou pro BIM (nevládní nezisková organizace podporující BIM). Koncepce byla konzultována s odbornou veřejností prostřednictvím Meziresortní expertní skupiny pro BIM, ustavené při MPO. Své zastoupení tu měla i ČKAIT.

Od roku 2015 bylo zpracováno několik pilotních projektů využívajících BIM v různé fázi integrace.